Jesús Rafael Soto v Bergamu Bergamská Galerie moderního umění, GAMEC, představuje sólovou výstavu nedávno zesnulého venezuelského umělce Jesúse Rafaela Sota, která do Itálie doputovala po uvedení v Mexico City a Buenos Aires. více V říjnu 2006 si svět připomněl sté výročí smrti Paula Cézanna (1839-1906). U příležitosti tohoto výročí pořádá Národní galerie v Londýně retrospektivu s názvem Cézanne v Británii, která se věnuje jeho dílu v britských uměleckých sbírkách.
|
Raymond Pettibon ve vídeňské Kunsthalle
John Armleder v Hannoveru John Armleder (1954) je jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších švýcarských umělců současnosti. Armleder se umělecky vyhranil svým širokým výrazovým slovníkem a neobvyklým rozsahem formy. Jeho tvorba zasahuje do malířství, designu, konceptu, geometrie, či popu. |
Franz Gertsch ve Vídni Franz Gertsch se stal legendou již v sedmdesátých letech a to díky svým velkoformátovým portrétům umělců a jiných osobností undergroundu posthippieovských let včetně rockové hvězdy Pattiho Smithe. více Roault, Matisse v Paříži Muzeum moderního umění města Paříže ve spolupráci s Nadací Georgese Rouaulta a Matissovým archivem v Paříži přináší výstavu věnující se vztahu těchto dvou umělců. Velázquez v Londýně Londýnská Národní galerie přináší poprvé v Británii výstavu, která se věnuje dílu jednoho z nejvýznamnějších malířů všech dob, Diega Rodrigueze de Silva y Velázqueze (1599-1660). více |
Mathew Barney a Joseph Beuys v Berlíně Deutsche Bank společně s Guggenheimovým muzeem v Berlíně pořádá výstavu s názvem Všechno současné musí být změněno: Mathew Barney a Joseph Beuys. Projekt zkoumá blízký vztah těchto dvou umělců, kteří ač generačně a zeměpisně odděleni, sdílí jisté, pro svou tvorbu klíčové, estetické a pojmové zájmy.více Chagall ve Vídni Vídeňské BA-CA Kunstforum přináší výstavu soustředící se na „ruská léta“ Marka Chagalla, tedy na období do roku 1922, kdy tento umělec Rusko opustil a vydal se na západ. Projekt je pokračováním série vynikajících výstav věnovaných významným ruským umělcům dvacátého století (Malevič či Kandinskij). více
|
zpět hl. strana |