Untitled Document


VÝSTAVY

Galleria d'Arte Moderna e Contemporanea, Bergamo Jesús Rafael Soto, Vize v pohybu 13.10. 2006–25. 02. 2007 www.gamec.it Jesús Rafael Soto byl jedním z nejvýznamnějších exponentů kinetického umění – uměleckého proudu poloviny dvacátého století, jehož hlavním tématem byl pohyb, jak skutečný, tak virtuální, vyvolaný optickými efekty, pohybem pozorovatele či samotného díla. Výstava představuje dvacet sedm Sotových prací od jeho rané tvorby z padesátých let až po Proniknutelné azurové z roku 1999.		Soto se soustředil zejména na vytvoření optického účinku pomocí interakce formy s barvou a prostorem. V prvních pracech toho dosahuje pomocí opakování a navršování dvojrozměrných elementů. To je patrné například v Sotomagii (1967), složené z jedenácti tisků a koláží. Později Soto vytvářel iluzi prostoru barvami. A konečně v roce 1960 uvedl do svých děl trojrozměrné prvky a vytvořil typ umění, které označoval jako Spisy a Téčka . Ve Spisech z plochy vystupují nepravidelné dráty, v Téčkách pak prvky ve tvaru písmene T, které se s pohybem diváka samy zdánlivě pohybují. Soto byl tak fascinován energií svých prací, že do nich začal zapojovat i diváky. Zvýšil množství tyček a drátů, které nejen pokryly fyzický prostor, ale zvýraznily také jeho hustotu, která se rozplývala ve světelných efektech, působených pohybem různých prvků díla. Od roku 1968 začal tvořit díla zvaná Proniknutelná, ve kterých se s divákem počítalo již jako s nedílnou součástí. Soto se během pěti desetiletí své dráhy neustále k tématu pohybu vracel, přesto cítil, že k uspokojivému řešení nikdy nedošel. zpět

Galleria d'Arte Moderna e Contemporanea, Bergamo
Jesús Rafael Soto, Vize v pohybu
13.10. 2006–25. 02. 2007

www.gamec.it

Jesús Rafael Soto byl jedním z nejvýznamnějších exponentů kinetického umění – uměleckého proudu poloviny dvacátého století, jehož hlavním tématem byl pohyb, jak skutečný, tak virtuální, vyvolaný optickými efekty, pohybem pozorovatele či samotného díla. Výstava představuje dvacet sedm Sotových prací od jeho rané tvorby z padesátých let až po Proniknutelné azurové z roku 1999.

Soto se soustředil zejména na vytvoření optického účinku pomocí interakce formy s barvou a prostorem. V prvních pracech toho dosahuje pomocí opakování a navršování dvojrozměrných elementů. To je patrné například v Sotomagii (1967), složené z jedenácti tisků a koláží. Později Soto vytvářel iluzi prostoru barvami. A konečně v roce 1960 uvedl do svých děl trojrozměrné prvky a vytvořil typ umění, které označoval jako Spisy a Téčka . Ve Spisech z plochy vystupují nepravidelné dráty, v Téčkách pak prvky ve tvaru písmene T, které se s pohybem diváka samy zdánlivě pohybují.

Soto byl tak fascinován energií svých prací, že do nich začal zapojovat i diváky. Zvýšil množství tyček a drátů, které nejen pokryly fyzický prostor, ale zvýraznily také jeho hustotu, která se rozplývala ve světelných efektech, působených pohybem různých prvků díla. Od roku 1968 začal tvořit díla zvaná Proniknutelná, ve kterých se s divákem počítalo již jako s nedílnou součástí. Soto se během pěti desetiletí své dráhy neustále k tématu pohybu vracel, přesto cítil, že k uspokojivému řešení nikdy nedošel. zpět

Art servis