Česko-francouzský sochař Vladimír Škoda patří k nejvýznamnějším sochařům, kteří se pohybují na současné evropské scéně. Jeho tvorba, vycházející z české zkušenosti, zpracovává podněty z evropského umění – a dospívá k osobité a pozoruhodné syntéze, která je i na pohled mimořádně atraktivní.
Národní galerie v Praze ve spolupráci s umělcem, Francouzským institutem v Praze a Galerií Jaroslav Krbůšek pořádá výstavu Vladimíra Škody v rámci dlouhodobé výstavní koncepce představování díla autorů, kteří většinu svého tvůrčího období prožili za hranicemi mateřské země. Výstavu autor koncipuje přímo pro 5. patro Veletržního paláce a soustředí ji na práce vzniklé během posledního desetiletí, tedy na díla, která nejsou v českém prostředí dosud známá a jež zároveň podtrhují stále rostoucí autorův význam na mezinárodní umělecké scéně. Druhá část výstavy proběhne v prostorách Francouzského institutu v Praze.
Poslední pražská výstava Vladimíra Škody nazvaná Konstelace se uskutečnila roku 1995 v Rudolfinu, kde autor instaloval železné sféry tak, že připomínaly vesmírná či hvězdná seskupení a odkazovaly na pražskou astronomickou tradici.
V koncepci nynější výstavy autor reaguje na legendu identifikující Prahu jako místo možného vstupu do alternativní reality času a prostoru. Expozici tvoří soubor ocelových objektů, sfér nebo jejich segmentů, jejichž některé lesklé zrcadlící se plochy poskytují možnost vniknout pohledem do vizuálně zkreslené reality, jiné nás přímo uvádí do odhmotnělého a chvějícího se prostoru, kde máme možnost zahledět se do nekonečných a neznámých dimenzí.
Konkávní zrcadla využívají efektu pohybu kyvadel před nimi zavěšených a vytvářejí tak iluzi jakési viditelné vzuchové „bubliny“. Konkávní zrcadla vibrující pak odrážejí své okolí přeměněné do roztékající se neurčitelné vize. V dílech jako Quatrieme dimension a Distorsion-vision lze vidět zobrazené formy, které reálně neexistují. Využitím optických efektů Vladimír Škoda konstruuje relace jak mezi jednotlivými objekty, tak mezi nimi a prostředím, v němž se nacházejí. Tímto způsobem dokáže překročit prostorové omezení sochy a zařadit svá díla do kontextu kosmického univerza.

zpět