Alexej Meschtschanow: The Buggenbauer Syndrome
Arndt & Partner
Curych
5. 10.-10. 11. 2007
www.arndt-partner.com
Alexej Meschtschanow, Stuhl Nr 9 [A], 2007
V galerii Arndt & Partner probíhá výstava zajímavého ukrajinského umělce žijícího a tvořícího v Německu. Alexej Meschtschanow se narodil roku 1973 v Kyjevě, studoval v Lipsku a nyní žije v Berlíně.
Na této curyšské expozici je k vidění série soch, jež jsou tvořeny podobnými kusy nábytku umístěnými na volném prostranství a jejichž účelnost je značně omezená. Objekty vzbuzují svým způsobem až iritující dojem, jenž je kombinací smyslnosti a duševní podstaty.
NeoRealismo
Italy's New Image 1932-1960
Fotomuseum Wintherthur
Curych
kurátor Enrica Viganň
1. 9.-18. 11. 2007
www.fotomuseum.ch
Enrico Pasquali, Bambini, periferia di Comacchio, 1955
Pod pojmem neorealismus si většina vybaví filmy Viscontiho, De Sicy nebo Rosselliniho. Tento směr byl upřímnou odpovědí umělců na transformaci Itálie během 20. století. Po fašismu, který ovládl masy stejně jako média či film, byl neorealismus osvobozením. Začal oslavovat estetično reality. Byla z něj cítit nově nabytá svoboda názoru, potřeba ukázat novou identitu Itálie. Poté začaly být místní časopisy plné fotografií, protože společnost potřebovala fotografy, kteří zachytí všechny momenty každodenního života.
Výstava zahrnuje na 250 fotografií od 75 umělců, kteří tvořili mezi lety 1932 a 1960 ve stylu neorealismu.
Game Art
Feng Mengbo, Natalie Bookchin, John Paul Bichard, Petra Vargova, Gonzalo Frasca, Linda Erceg, Joseph Delappe a Göran Sundqvist
Mejan Labs, Stockholm
30. 8.-7. 10. 2007
www.mejanlabs.se
Petra Vargová, DOA 2
Z okraje průmyslu hraček vyrostly počítačové hry v samostatnou a gigantickou odnož, která se stala nedílnou součástí zábavního průmyslu a začala mít vliv na veškerou ekonomiku.
Nové formy her jsou rozvíjeny z elementů, jež jsou zakořeněny v realitě. Příkladem jsou virtuální světy jako Entropia Universe nebo Second Life. Nezahrnují žádné soutěžení, místo toho jen simulují skutečný psychický život. Ostatní hry si zase našly své metody, jak přebrat akce z reality a transformovat je do herního života. Jedním příkladem tohoto druhu je americká militantní hra z válečného prostředí, American Army, která není jen obyčejnou hrou, ale taky prostorem, kde skutečná armáda verbuje nové členy.
Výstava Game Art podrobně zkoumá, jak umělci používají počítačové hry, modifikují je, napodobují a rozebírají, aby si z nich půjčili formy, obrazy, pocity. Expozice začíná šedesátými lety. Sleduje ikony, estetické, ekonomické a sociální kontexty videoher, jež právě v té době začínaly. Výstava také řeší otázku, zda hry mohou mít vliv na nás samotné a na realitu kolem nás. Co se stane, když více času budeme hrát hry než žít skutečný život?
|
Against Time
Bonniers Konsthall
Stockholm
12. 9.-25. 11. 2007
kurátor Sara Arrhenius
www.bonnierskonsthall.se
Gerard Byrne, 1984 and Beyond, 2005/2006
Ve Stockholmu probíhá výstava Against Time dvaceti umělců, kteří z různých perspektiv a jinými metodami pracují s časem, historií a vyprávěním příběhů. Společná jim je fascinace možností měnit minulost. Ta je v jejich podání reinterpretována, znovupoužita a jsou jí dány nové smysly. Výstava pokládá otázky k vyprávění: jak je vytvářena kontinuita, jak je vše pokažené a jaké jsou jiné způsoby vyprávění? Vše je zodpovězeno skrze schopnost vytvářet obraz minulosti promítnutý do současnosti.
Hlavním tématem výstavy je zájem o formy literárního vyprávění přeneseného do současného vizuálního umění. Expozice je koncipována jako společný mezník umění a literatury, kdy se umělci stávají vypravěči svých děl.
Vystavující umělci: Ulla von Brandenburg, Gerard Byrne, Marcel van Eeden, Annika von Hausswolff, Johannes Heldén, Leif Holmstrand, Martin Karlsson, Fabian Kastner, Joachim Koester, Robert Kusmirowski, Lotta Lotass, Ján Mančuška, Melvin Moti, Gerald Murnane, Lina Selander, Marie Silkeberg, Johan Thurfjell, Dubravka Ugresic, Per Wizén a Ulrika Minami.
Erwin Wurm
Direktionsskulptur - con vista
sulle mie montagne
Museum Het Domein, Sittard
8. 9.-28. 10. 2007
www.hetdomein.nl
Erwin Wurm před jedním ze svých děl
První samostatná výstava Erwina Wurma v Holandsku právě probíhá v prostorách Het Domein muzea v Sittardu. Zde Wurm vystavuje nejnovější díla ze série One Minute Sculptures: objekty, fotografie, videa a instalace, ve kterých odkazuje na slavného německého umělce Josepha Beuyse.
Ve svých pracích Wurm hledá dialog mezi konceptuálním a performančním uměním 60. let a formálním slovníkem klasických soch. Pro Wurma je sochou téměř cokoliv. Fotky a videa zobrazují témata jako obezita, móda, hudba nebo reklama, které Wurm dává do kontextu filozofického. Tím se jeho tvorba stává velmi surreálnou.
Erwin Wurm se stal slavným již po své první výstavě v roce 1981. V roce 2002 inspiroval i kapelu Red Hot Chilli Pepers, která podle jeho děl natočila klip k písni Can’t Stop.
Dakis Joannou Collection, Dream & Trauma
KUNSTHALLE Wien a MUMOK, Museum Moderner Kunst Stiftung Ludwig, Vídeň
kurátoři Edelbert Köb (MUMOK), Gerald Matt a Angela Stief (Kunsthalle Wien)
29. 6.-4. 10. 2007
www.mumok.at www.kunsthallewien.at
Paul McCarthy, Mannequin Head, 1995
Výstava prací ze sbírky Dakise Joannou ukazuje dva fenomény, které pracují v našem podvědomí, sen a trauma.
Na sny a traumata je nahlíženo jako na protiklady, které však mají mnoho společného: psychoanalytické pozadí, fenomén nevědomí a potlačení, sílu transcendence. A právě estetiku traumatu ve svých pracích našli William Kentridge nebo Cindy Sherman, kteří zhmotnili formy bolesti, strachu a utrpení. Další umělci nás seznamují s vnitřní krásou citů, šílenosti a podivných představ, s rozdělenými těly atd.
Dakis Joannou je jeden z nejvýznamnějších sběratelů současného umění na světě. Tento řecký podnikatel založil svou nadaci Deste Foundation v roce 1983. Výstava Dream and Trauma je teprve druhou velkou tematickou expozicí děl z jeho sbírky.
Vystavující umělci: Pawel Althamer, Tauba Auerbach, Hisham Baroocha, Maurizio Cattelan, Paul Chan, Nigel Cooke, Gregory Crewdson, Gerald Davis, Brian Degraw, Nathalie Djurberg, Marcel Dzama, Olufar Eliasson, Urs Fischer, Naomi Fisher, saul Fletcher, Barnaby Furnas, Anna Gaskell, Robert Gober, Matt Greene, Oliver Halsman Rosenberg, Adam Helms, Cameron Jamie, Dorota Jurczak, William Kentridge, Jeff Koons, Friedrich Kunath, Matt Leines, Ashley Macomber, Paul McCarthy, Tim Noble/Sue Webster, Chris Ofili, Poka-Yio, Dimitri Protopapas, Georgia Sagri, Aurel Schmidt, Cindy Sherman, Dasha Shishkin, Kiki Smith, Nedko Solakov, Christiana Soulou, Alex Stein, Nari Ward, Christopher Wool, Ralf Ziervogel
|
Phoebe Washburn:
Regulated Fool‘s Milk Meadow
Deutsche Guggenheim, Berlín
14. 7.-14. 10. 2007
kurátor Joan Young
www.deutsche-guggenheim.de
Regulated Fool’s Milk Meadow, 2007,
Phoebe Washburn’s studio, Brooklyn, New York, during development of
Regulated Fool’s Milk Meadow, 2007
© 2007 Phoebe Washburn
Umělkyně Phoebe Washburn většinou pracuje s materiály, které sbírá od konzumentů komerce. Jejím typickým materiálem tak jsou krabice, kusy dřeva apod. Věci již použité, nošené, opotřebené, vyřazené z denního používání přenáší do svého ateliéru, kde je přetváří v umělecká díla nabývající nové hodnoty a vyprávějící nové příběhy.
Pro Deutche Guggenheim připravila Phoebe Washburn „továrnu“, která se stává svým vlastním produktem – trávou, která ji pokrývá. Poprvé ve své kariéře Washburn použila mechanický systém, který zajišťuje vodu, světlo a výživné látky pro celou instalaci a zároveň likviduje odumřelé či zvadlé části, čímž nám přibližuje celý cyklus růstu.
Phoebe Washburn ráda improvizuje a používá amatérské techniky, v tomto případě podivné spojení organiky a mechaniky.
Phoebe Washburn:
Regulated Fool‘s Milk Meadow
Deutsche Guggenheim, Berlín
14. 7.-14. 10. 2007
kurátor Joan Young
www.deutsche-guggenheim.de
Regulated Fool’s Milk Meadow, 2007,
Phoebe Washburn’s studio, Brooklyn, New York, during development of
Regulated Fool’s Milk Meadow, 2007
© 2007 Phoebe Washburn
Umělkyně Phoebe Washburn většinou pracuje s materiály, které sbírá od konzumentů komerce. Jejím typickým materiálem tak jsou krabice, kusy dřeva apod. Věci již použité, nošené, opotřebené, vyřazené z denního používání přenáší do svého ateliéru, kde je přetváří v umělecká díla nabývající nové hodnoty a vyprávějící nové příběhy.
Pro Deutche Guggenheim připravila Phoebe Washburn „továrnu“, která se stává svým vlastním produktem – trávou, která ji pokrývá. Poprvé ve své kariéře Washburn použila mechanický systém, který zajišťuje vodu, světlo a výživné látky pro celou instalaci a zároveň likviduje odumřelé či zvadlé části, čímž nám přibližuje celý cyklus růstu.
Phoebe Washburn ráda improvizuje a používá amatérské techniky, v tomto případě podivné spojení organiky a mechaniky.
|
Biennale of Young Artists, Tallinn 2007
Consequences and Proposals
Rüütelkonna building
Talin
28. 9.-11. 11. 2007
kurátoři Rael Artel, Anneli Porri
www.biennaleofyoungartists.org
Emma Kihl, 2006
Součástí talinského bienále mladých umělců je i výstava Consequences and Proposals, která zpracovává téma rozhodnutí učiněných v minulosti a jejich možné ovlivnění budoucnosti. Umělci jsou postaveni do aktivní a kreativní role, ve které si musí představit a analyzovat možnosti osobní i kolektivní minulosti a historie.
Expozice se skládá ze dvou částí. V první, jejímž kurátorem je Anneli Porri, přibližuje tiché momenty nedávné historie v okolí Baltského moře, hlavně neviditelné a téměř undergroundové procesy transformace společnosti. Druhá část, kterou sestavila Rael Artel, přináší různé pohledy na blízkou budoucnost, oscilující mezi pesimismem a optimismem.
Výstava je unikátní kolekcí různých pohledů, názorů a myšlenek. Není jednoduché s něčím se ztotožnit, ale i tak je divák nucen přemýšlet o tématu spolu s umělci.
Wim Delvoye: Cloaca 2000 - 2007
Casino Luxembourg - Forum d'art contemporain
Luxembourg
30. 9. 2007-6. 1. 2008
kurátor Enrico Lunghi
www.casino-luxembourg.lu
Wim Delvoye, Cloaca, 2002
V lucemburském hlavním městě je otevřena kompletní výstava velkolepého projektu Cloaca umělce Wima Delvoye.
Poprvé v historii je vystaveno všech sedm částí: Cloaca Original, Cloaca – New & Improved, Cloaca Turbo, Cloaca Quattri, Cloaca N°5, Super Cloaca a Personal Cloaca. Celkem více než 200 obrazů, 3D a rentgenových fotografií či modelů tvoří jeden z nejúžasnějších uměleckých pokusů všech dob.
Projekt Cloaca je lidským snem, jež se stává skutečností ve formě reprodukování funkcí lidského těla. Díky nevídané kombinaci umění a vědy si tento projekt udržuje popularitu. Delvoye vtipně a poeticky představuje novou éru, kdy kybernetický a podnikavý umělec vytváří stroje, které pak simulují přirozené a téměř nezaměnitelné funkce lidského těla.
|
