Galerie výtvarného umění Náchod
Vladimír Holub - Výbor z díla
kurátor Jan Kapusta
7. 9.- 28. 10. 2007

Vladimír Holub, Nebezpečný brouk, koláž

Zapomenutý dědic avantgardy

Ještě dnes objevujeme výtvarníky 20.století, jímž se po roce 1990 nedostalo odpovídajícího ocenění. Jedním z nich je mistr koláže a objektového umění Vladimír Holub (1912 – 1995), jehož osud v mnohém reflektuje situaci středoevropského umělce ve druhé a třetí třetině dvacátého století. V roce 1937 pobýval v Paříži v okruhu Bretonovy surrealistické skupiny. Po návratu pracoval v Praze jako karikaturista Práva lidu a přátelil se s osobnostmi tehdejší české literární avantgardy – s Jaroslavem Seifertem, Vítězslavem Nezvalem a Vladislavem Vančurou.
V roce 1948, těsně po nástupu komunistů k moci byl Holub zatčen a odsouzen ke dvěma letům vězení. Státní bezpečnost zničila všechny jeho výtvarné práce. Po propuštění pracoval až do Pražského jara 1968 jako noční hlídač, poté byl archivářem muzea v Jindřichově Hradci.
V obou dlouhých érách vnitřní emigrace 1950–1967 a poté 1970–1990, přerušených pouze krátkým obdobím Dubčekova socialismu s lidskou tváří, kdy vystavoval v Paříži, si Holub vytvořil síť osobních a písemných kontaktů, která díky přísunu literatury ze západu fungovala do té míry, že zůstal v kontaktu s vývojem světového umění po druhé světové válce. Od roku 1954 vytvářel nejdříve kresby, poté objekty a koláže a krátké literární texty. Jeho dílo bylo nejdříve inspirováno dadaismem a surrealismem, později hnutím fluxus.
Zmíněná hnutí pro něho nebyla víc než prvotní inspirací, odrazovým můstkem ke zcela originálnímu dílu, které podněty avantgardy parafrázuje a ironizuje, aniž by přitom ztratilo poetickou auru, která především v objektech vyzařuje z jeho díla.
Holub byl umělec otevřený světu a lidem, který nenáviděl okázalé estétství. Když v jednom ze svých epigramů překládá francouzské l'art pour l'art do němčiny a u psaného tvaru Kunst für Kunst škrtá ve druhém slově písmena „K“ a „t“, sděluje to, oč usiluje a co mu bylo celý život upíráno – působit svým uměním ne na malý okruh přátel a znalců, ale na všechny umění otevřené lidi.
Po velké retrospektivní výstavě konané v pod názvem Holub ludens roce 2002 v renomovaném Muzeu Wilhelma Lehmbrucka v porýnském Duisburgu, které zakoupilo řadu objektů a koláží Vladimíra Holuba, prezentuje nyní Galerie výtvarného umění v Náchodě muzeum poprvé od roku 1985 na české půdě velkou retrospektivu Holubova díla zahrnující objekty, koláže, kresby. Vedle zápůjček z uměleckého archívu Památníku národního písemnictví v Praze, Muzea v Jindřichově Hradci a několika českých a zahraničních sbírek prezentuje výstava rovněž několik prací ze sbírek Muzea Wilhelma Lehmbrucka v Duisburku.

zpět