Sculpture Grande Prague 07, Praha
20. 6.-30. 9. 2007

Jiří David, Hůl pro nevidomé

Erwin Wurm, Fontána

Peter Demek

Petra Jackmannová

Gerald Schicker

Houby a prase ve městě
Sochy v ulicích, aneb Sculpture Grande

Lenka Lindaurová, foto Ondřej Polák

Pátý ročník mezinárodního festivalu uměleckých objektů v centru Prahy konečně dostal švih. Dosavadní ročníky zápasily s kolísavou kvalitou výběru soch umístěných hlavně na Václavském náměstí, které jim navíc bralo prostor.
Letos je koncepce kurátorek Gisely Winkelhofer a Olgy Dvořákové pregnantnější: výběr je soustředěn především na známá jména evropského umění a různorodost sochařského média. Jako bonus k sedmi hlavním hvězdám je připojen projekt Generation Next pro pět mladých umělců do třiceti pěti let, z nichž mezinárodní porota vybere vítěze, který získá jako odměnu pět tisíc eur.
„Protekční“ místo uprostřed Václavského náměstí zabral umělec a aktivista Jiří David s Holí pro nevidomé, která ve své naddimenzované podobě symbolicky připomíná samozřejmost smyslu, kterým vnímáme vizuální umění. Vynalézavý rakouský umělec Erwin Wurm, jehož umělecké variace pronikly i do popového klipu Can´t Stop od Red Hot Chilli Peppers. zapůjčil své nejnovější dílo, betonovou Fontánu, která rekultivuje pěší zónu na konci Příkopů. Voda stříká z mohutné amputované nohy na podstavci. Na Staroměstském náměstí poblíž radnice se usídlily dvě hvězdné umělkyně. Trochu hůř čitelně se v kontextu turistického bordelu ocitla rakouská umělkyně Brigitte Kowanz se světelnou skulpturou Informace, kterou doporučuji vidět v noci.

Sylvie Fleury, Houby

O kus dál vyrostly Houby Sylvie Fleury, naleštěné a krásné jako módní zboží, s jehož významy švýcarská umělkyně ráda pracuje. Na náměstíčku ve Vězeňské ulici trůní elegantní obří střevíček s vymalovanou Botticelliho Venuší uvnitř. Jeho autorem je francouzský architekt Jean-Jacques Ory, tvůrce také různých módních butiků, jejichž estetiku nezapře.

Jean-Jacques Ory

Před hotelem Josef v Rybné ulici stojí zaparkované elegantní lesklé auto Juliana Opieho. Představ si, že řídíš modrou hondu se jmenuje dílo, které umožňuje vidět další polohu autora, jehož kráčející figury známe z Vltavy a výstavy na Kampě. V Dlouhé ulici uzavírá řetěz dobrých jmen legendární německý sochař Stephan Balkenhol a jeho dřevěná Tanečnice na kouli v charakteristickém hrubém rukopisu, který je pro tohoto autora typický.

Stephan Balkenhol

Náměstí Republiky zabrala nejmladší generace. Dominuje Jan Kadlec a jeho monstrum prasete na skokanském můstku, které bylo vystaveno na minulém Praguebiennale. Gerald Schicker estetizuje ve svých objektech různou elektroniku – zde se roztéká stříbrné Jaro. Interaktivní hrací box, jež vám vyloží karty, Personal Tarot, vytvořila Darina Alstnerová, objekt-kouli, z které znějí jména vyhnaných Židů přivezla Ulla Rauter.

Ulla Rauter

Peter Demek umístil na náměstí Rám, jímž je možné sledovat z různých obrazů jiné obrazy reality. Nenápadný Parazit v podobě gramofonových desek od Petry Jackmannové se zakousl do jednoho stromu. Shodou okolností se k projektu přidružil také anonym s prostorovou reklamou na jakýsi zámeček, čímž poněkud rozkolísal rovnováhu mezi nízkým a vysokým uměním a dodal akci zábavný parodický podtext.
Protože v Praze se umění ve veřejném prostoru téměř nevyskytuje, a z důvodu zřejmě brzké destrukce těmi, kteří nemají rádi umění, dopoučuji všem milovníkům, aby vyrazili do ulic a naživo si ověřili art první třídy.

zpět