Historicky nejvýznamnějším urbanistickým záměrem na využití tohoto území byl projekt Akademického náměstí ve dvacátých a třicátých letech 20. století, který mj. plánoval zastavění Kraví hory pro účely nově založené Masarykovy univerzity. Opakovaných soutěží se účastnili renomovaní představitelé zdejší meziválečné architektury, například Alois Dryák, Bohuslav Fuchs, Jindřich Kumpošt, Miloš Laml, Jan Víšek, Ernst Wiesner ad. Z diskutovaného projektu, který měl reprezentovat ideály nově nabyté demokracie a české národnostní identity, byla v důsledku antagonismu architektonické i akademické obce realizována pouze stavba Právnické fakulty, navržená pražským architektem Aloisem Dryákem.

Acconci Studio, USA, (Vito Acconci, Ezio Blasetti, Nathan DeGraaf):
SCULPTURE JUNGLE, Brno 2006

V období druhé světové války byl jižní svah Kraví hory provizorně zastavěn pro vojenské účely, přičemž objekty jsou v současnosti užívány komerčně. Přilehlé území je navzdory své exkluzivní poloze v centru města využíváno jako zahrádkářská kolonie. Celá zóna nemá pevný urbanistický koncept, nicméně její parková část v mírně kopcovitém terénu v blízkosti centra města je vyhledávaným cílem volnočasových aktivit jeho obyvatel. Na Kraví hoře se nachází návštěvnicky frekventované veřejné instituce jako funkcionalistický kostel sv. Augustina, plavecký areál, hvězdárna a planetárium, kynologické cvičiště či baseballová hřiště. Ambicí projektu Sochařský park Kraví hora je postupná kultivace tohoto jedinečného území prostřednictvím uměleckých a urbanistických zásahů se snahou nalézání nových významů a funkcí této lokality se zřetelem k jejímu stávajícímu využití. Jeho záměrem není mechanicky osadit parkový prostor sochařskými objekty, nýbrž postupovat koncepčně s ohledem na potřeby a charakter místa. Proces realizace sochařského parku by tedy měl probíhat formou koncepčních zásahů reflektujících specifikum místa a potřeby infrastruktury dané lokality.

Jan Ambrůz, Kontejnery

Organizátoři projektu v letošním roce iniciovali vznik sochařských a urbanistických návrhů vytvořených adresně pro lokalitu Kraví hory v Brně. Okruh oslovených umělců a architektů směřuje k osobnostem etablovaným ve veřejném umění. Výběr vychází z nominací odborné komise složené z následujících výtvarných teoretiků a umělců: Johna Eislera, Miroslava Hamži, Igora Kovačeviće, Františka Lesáka, Antonína Nováka, Osamu Okamury, Marka Pokorného a Vladimíra Škody. Z okruhu autorů nominovaných členy odborné komise byla

René Guisquet, Hřib

navázána spolupráce s devíti českými a zahraničními vizuálními umělci a architekty: Vitem Acconcim, Janem Ambrůzem, Marielle Baldelli, Václavem Ciglerem, Wernerem Feiersingerem, René Guisquetem, Hendrikem-Janem Hunnemanem, Petrem Jandou a Simonem Wachsmuthem. Domácí scénu reprezentují sochař Jan Ambrůz, vedoucí sochařského ateliéru na brněnské FAVU, Václav Cigler, renomovaný sklářský výtvarník a autor utopistických projektů; zástupcem nastupující generace českých umělců zabývajících se realizacemi ve veřejném prostoru je Petr Janda, jeden ze zakladatelů architektonického a uměleckého studia Sporadical. Na doporučení člena odborné rady, vídeňského umělce českého původu Františka Lesáka, byli k vypracování návrhu pro Kraví horu vyzváni rakouský sochař Werner Feiersinger a multimediální umělec Simon Wachsmuth, činný ve Vídni a Berlíně.

Petr Janda

Nejmladšími z okruhu zúčastněných jsou francouzští umělci Marielle Baldelli a René Guisquet , kteří se dostali do povědomí veřejnosti společným kurátorským projektem BordeLines. Reprezentantem současného mladého umění z Nizozemí je konceptualista Hendrik-Jan Hunneman . Devátým vyzvaným je legendární postava newyorské kulturní scény, Vito Acconci.

Marielle Baldelli, Francie

Sochařské a urbanistické návrhy rekultivace Kraví hory v Brně budou veřejnosti představeny ve výstavních prostorách Urban centra Brno, které jedinou institucí systematicky se věnující prezentaci architektury a urbanismu v rámci města. Návrhy budou předloženy k posouzení odborné komisi, která vybere vítězný projekt, jenž bude postoupen k dalšímu rozpracování směřujícímu k následné realizaci.

Václav Cigler

Na pilotní výstavu projektů pro sochařský park naváže odborné sympózium na téma umění ve veřejném prostoru, jehož realizaci SPKH plánuje na rok 2007, kde budou projednána možná řešení rekultivace parkové zóny Kraví hora v teoretické i praktické rovině. K účasti na sympóziu budou vyzváni zástupci evropských sochařských parků, zdejší i zahraniční představitelé kulturního managementu, výtvarní teoretici i autoři návrhů a další umělci, zabývající se uměním ve veřejném prostoru. Výsledkem bude otevření debaty na téma veřejné umění, ve zdejším kontextu dosud opomíjené.

Jana Kořínková

Werner Feiersinger, Rakousko

zpět
katalog v pdf