Dům umění České Budějovice
Pavel Korbička, Kolem a kolem
kurátor Michal Škoda
5. 1. – 4. 2. 2007

www.mkdcb.cz

Tvorba Pavla Korbičky se rozvíjí v několika paralelních liniích vycházejících z morfologie minimalismu, land artu a body artu a z tematiky světla, dematerializace tvaru, geometrického řádu a těla, přítomného přímo nebo nepřímo rozvržením prostoru vycházejícím z rozměrů a proporcí lidské postavy. Nejznámější a v současné době nejzávažnější částí Korbičkovy výtvarné práce jsou objekty a instalace z polykarbonátových desek, umělohmotného prefabrikátu pro stavebnictví s obchodním názvem lexan, jehož vlastnosti – transparence, světlovodivost a ohebnost – a velikost (standardní deska s rozměry 210x600x1 cm) poskytují možnosti pro vznik lapidárních geometrických forem a efektních světelných řešení.

Pavel Korbička poprvé použil lexan v díle Koridor v Moravské galerii v Brně (2003), kde byly prohnuté polykarbonátové desky doplněny barevnými neonovými trubicemi a kde se projevily pozoruhodné optické vlastnosti materiálu. V dalších instalacích (Světlovody, Dům umění v Opavě, 2005, Light Plan, Galerie města Plzně, 2005, PLAST ORY, Výstavní síň Vlastivědného muzea v Šumperku, 2006) pracoval se stojícím válcovitým útvarem s břitem, vytvořeným z hliníkového profilu svírajícího obě kratší strany

polykarbonátové desky. Vnitřní členění dvojité desky drobnými kanálky vyvolává efekt lineárního vedení barevného světla, konfrontovaného s dalšími optickými jevy, zrcadlením, odrazem, průhledností a průsvitností, jejichž kombinací se střetává a zároveň spojuje geometricky traktované světlo s amorfním světelným polem. Instalace využívají různých pozičních variant těles i jejich opakování, stejně jako neopakovatelných prostorových podmínek jednotlivých výstavních síni a galerií, shodou okolností často umístěných v historických objektech.

V Korbičkových světelných objektech a instalacích se s neobvyklou estetickou a emotivní účinností spojuje racionální konstrukce geometrického tvaru se senzualitou, s psychofyzickými, emocionálními i symbolickými kvalitami světla; pro diváka na jedné straně možnost intelektuálního vnímání prostorového plánu, na druhé straně bezprostřední smyslový zážitek.

Výstava v Domě umění v Českých Budějovicích pokračuje v linii instalací z útvarů na kapkovém půdorysu. Trojice světelných objektů je zde rozestavena tak, aby reagovala na architektonické členění výstavních sálů a zároveň tvořila ucelenou kompozici. zpět