Adam Lindemann, Collecting Contemporary, Taschen, 2006

text: Petr Šimon

Maurizio Catellan, Damien Hirst, Jeff Koons, Matthew Barney, Richard Prince, Andreas Gursky, Takashi Murakami - kdo stojí za hvězdami současného umění, respektive boomujícího trhu? Kdo propaguje a zastupuje tyto umělce, kdo prodává, kupuje a sbírá jejich díla za miliony dolarů? Jak a kde se má začínající mladý sběratel zorientovat na nepřehledném trhu?
Americký sběratel současného umění Adam Lindemann uveřejnil v právě vydané knize Collecting Contemporary své zkušenosti a rady pro začínající sběratele,

nepřinášejí průkopnické poznatky, ale spíš se vyznačují vysokou samolibostí a banálními výroky typu: „Nezávisle na finančních možnostech nechce nikdo vsadit na losera, a když cena uměleckého díla stoupá, stále ti to připomíná, že jsi dobře vybral a vsadil na winnera“ atd.
Zajímavé na této módně upravené a bohatě ilustrované publikaci jsou rozhovory s protagonisty současného trhu s uměním: s galeristy, konzultanty, sběrateli, zástupci aukčních síní a kurátory. Přední osobnosti této scény z USA a Evropy se dostávají ke slovu a odpovídají na otázky: proč sbírat, co sbírat, kde kupovat, zdali je umění investicí, kteří ze současných umělců zůstanou v povědomí dějin umění atd. K těmto a mnoha dalším tématům se vyjadřují mimo jiné prominentní galeristé Larry Gagosian, Barbrara Gladstone, Marc Glimcher a Iwan Wirth, významní sběratelé jako baronka Marion Lambert, Francois Pinault, Charles Saatchi a Francesca von Habsburg, dále licitátoři a zástupci aukčních síní Simon de Pury (Phillips, de Pury & Co) a Tobias Meyer (Sotheby´s) a kurátoři amerických muzeí, například Glenn Lowry, ředitel newyorského MoMA. Kniha je bezpochyby atraktivní kompendium pro každého zájemce o současné umění a zejména o mediální a marketingové strategie na dnešním hektickém trhu s uměním.

Taschen Verlag, 2006, 300 str., 24.99 Eur
(anglická, francouzská, německá a španělská verze)

Miroslav Tichý
Fototorst, 2006

text: Magdalena Čechlovská

Příběh a dílo Miroslava Tichého je podobný nečekaně objevenému pokladu. Svérázný muž s vizáží bezdomovce, který desítky let neopustil své město, sklízí v zahraničí obrovský úspěch se svými fotografiemi, o kterých ještě před dvěma lety vědělo jen pár nejbližších. Je to senzace, o které můžou referovat i “vysoká média” bez nebezpečí, že budou vypadat bulvárně.

Osmdesátiletému malíři a fotografovi, který poprvé samostatně vystavoval v roce 2004 v Seville, je věnována monografie z edice Fototorst. Spolu s letošní retrospektivní výstavou v Domě umění města Brno je to zároveň první podrobnější představení pozoruhodného autora českému publiku. Text publikace typického čtvercového formátu připravil historik fotografie Pavel Vančát a Tichého dlouholetý přítel, propagátor a sběratel, syn českých emigrantů Roman Buxbaum (jeho zásluhou se také Tichý proslavil nejprve v zahraničí).

Vančát hodnotí Tichého dílo nikoli obvyklým suchým stylem kurátorů, ale z pohledu člověka v dobrém slova smyslu zaujatého. Pečlivě strukturované hodnocení prokládané četnými epizodami, vystihuje atraktivitu “látky”, nikdy ale nepřekročí hranice věcného referátu směrem k žvanivému přeceňování a podbízivosti. Vančáta doplňuje téměř literární text Buxbauma, který chytře mísí vlastní vzpomínky a postřehy (Tichého zná od dětství, umělec míval ateliér v domě Buxbaumovy babičky) s citacemi autora.

Vančátův text má trochu povahu důkazního dokumentu dosvědčujícího význam desítky let neobjeveného autora. Vysvětluje složité životní peripetie umělce, u kterého se spojila vzpoura proti všudypřítomnému socialistickému diktátu a psychická nevyváženost. Tichý pobýval ve vězení a několikrát v psychiatrické léčebně. Především se však Vančát v monografii věnuje ozřejmění kvalit na první pohled nedokonalých, špatným zacházením poničených fotografií, jejichž hlavním tématem je žena.
Tichý jde – jako v mnoha dalších aspektech – i v tématu proti všeobecnému proudu současného umění. Do absolutního středu svého uměleckého vyjádření staví ženu – téma zprofanované a pozapomenuté. „Dokonce i ve fotografii je ženský námět přinejmenším od sedmdesátých let většinou považován za atribut kýče,“ píše Vančát. Fotograf ve všech ohledech nekonformní si ale jde za svým. Fotografuje nenápadně ženy na ulici, v obchodě, na plovárně, ale také z televizní obrazovky. Jeho obdiv k nim ale zůstává pouze platonický. „Žena je pro mne motiv. Nic jiného mě nezajímá. Se ženami jsem se nespustil. I když vidím ženu, která se mi líbí – a možná bych se mohl pokusit o nějaký kontakt – uvědomím si, že mne to vlastně nezajímá. Na místo toho si vezmu tužku a nakreslím si ji. Erotika, to je stejně jenom sen,“ říká Tichý. Ve svém městě Kyjově je pokládám za podivína, diogenovskou postavičku a na své nepochopitelnosti a nezařaditelnosti si zakládá.

Dalším anachronismem v jeho tvorbě je záměrně zdůrazňovaná rukodělnost. Částečně z nedostatku financí částečně ze vzdoru si sám konstruuje fotoaparáty včetně optiky i zvětšovací přístroje z plechovek, brýlových skel či pivních zátek. Fotoaparát nosí schovaný pod svetrem a fotografuje od boku bez toho, aby se díval hledáčkem.

Iren Stehli
Monografie Iren Stehli
(1953 v Curychu, v letech 1974–79 vystudovala FAMU v Praze) představuje autorčinu volnou tvorbu z let 1973–2001. Její fotografie hovoří o české skutečnosti, nejsou ovlivňovány žádnými současnými uměleckými proudy. Lidský příběh rozvinutý v čase se v jejím díle střídá s konceptuálně pojatými cykly bez lidské stafáže. Do obou je osobně vtažena – obsahují českou poezii i český humor. Kniha je rozdělena do tematických kapitol, představujících ukázky jednotlivých jejích fotografických esejů a dlouhodobě vytvářených projektů. Výsledkem je kompaktní obraz, který jemně, ale naléhavě podává svědectví o posledních dvou desetiletích reálného socialismu v Československu a jeho přerodu v kapitalismus v devadesátých letech. Knihu doprovázejí texty Anny Fárové a švýcarského historika a sociologa Martina Hellera.
Torst, 176 stran, 299 Kč

V nakladatelství Torst právě vyšla česká verze rozhovorů Michala Schonberga s Alešem Veselým pod názvem Projdi tou branou!
Knihu je možné zakoupit v knihkupectví Torst www.torst.cz  a prostřednictvím distribuční sítě Kosmas. www.kosmas.cz

20. století české architektury
Radomíra Sedláková,
Pavel Frič
Kniha je kompletní přehlídkou moderních slohových období, stylů, směrů a tendencí, jejich vrcholných staveb a všech významných českých tvůrců. Probírá století rok po roce (1901-2000) a představuje vždy jednu typickou stavbu v kontextu událostí v české i mezinárodní politice, vědě, technice a umění.
Titanic, 240 stran,
300 fotografií, 749 Kč


Abstraktní expresionismus
Barbara Hessová a Uta Grosenicková (ed.)
Nová klasická příručka o moderních uměleckých směrech. Přibližuje newyorské hnutí 40. a 50. let minulého století, jež rozvíjejí mladí malíři a pod titulem „abstraktní expresionismus“ mělo dosáhnout světového uznání. Svými odvážnými vizemi a novým uměleckým slovníkem přispěli k průlomu a vůdčímu postavení amerického malířství druhé poloviny 20. století.
Slovart, 199 Kč

Cena Jindřicha Chalupeckého, Finále 2006
Cena Jindřicha Chalupeckého představuje po šestnácti letech své existence nejprestižnější ocenění pro mladé výtvarné umělce do 35 let u nás. Katalog představuje šestici finalistů roku 2006, průřez jejich staršími pracemi i záběry z finálové výstavy (Barbora Klímová, Dominik Lang, Tomáš Svoboda, Jan Jakub Kotík, Dušan Skala a skupina Rafani).
cena 149 Kč

Josef Šíma: Návrat Theseův
Karel Srp, Lenka Bydžovská

Publikace doprovázející stejnojmennou výstavu, soustřeďující se na jeden z Šímových nejcennějších obrazů v majetku Galerie hlavního města Prahy – Návrat Theseův (1933) a na malířův vztah k antické tradici, jenž významně poznamenal celou Šímovu tvorbu.
Gallery, cena 1050 Kč


Neklidem k Bohu
Roman Musil, Aleš Filip
Velká obrazová monografie vycházející u příležitosti výstavy v Moravské galerii v Brně, která je nyní k vidění v Muzeu umění v Olomouci, je základní příručkou o sakrálním umění přelomu 19. a 20. století.
Arbor vitae, 600 stran,
990 Kč

Brázda,
monografie
Záměrem monografie Pavla Brázdy je zmapování prací tohoto v ústraní tvořícího umělce, jehož dílo se dostalo do povědomí kulturní veřejnosti teprve po roce 1989 a do stálé expozice moderního umění Národní galerii v Praze až v roce 2000. Pavel Brázda je originální výtvarník, který i přes nepřízeň osudu vytvořil svůj vlastní styl hominismus (umění pro lidi), a to nezávisle na převládajících dobových uměleckých směrech. Ačkoli se mu teprve na sklonku života dostává jakéhosi zadostiučinění, jeho dílo je prosto jakékoliv zahořklosti. Tato kniha je souborem početných barevných reprodukcí obrazů i černobílých reprodukcí kreseb a shrnutím všech zajímavých písemných dokumentů s doplňujícím rozhovorem s tímto pozoruhodným umělcem.
Argo, 284, 1498 Kč

Jaromír Funke: Louny
Anna Fárová
Unikátní soubor fotografií Loun a jejich okolí pořídil jeden z nejvýznamnějších českých fotografů Jaromír Funke na počátku čtyřicátých let, kdy byly vystaveny na lounské radnici. Na počátku let sedmdesátých z nich Anna Fárová připravila výpravnou publikaci, kterou doprovodila zasvěceným úvodem. Graficky ji upravil Libor Fára.
Torst, 72 stran, 388 Kč

Jiří Pelcl x design
Subjective x Objective
Dagmar Koudelková
Jiří Pelcl patří k našim předním designérům. Zakladatel známé designérské skupiny Atika (1987–1992) žije a pracuje v Praze, zabývá se návrhy nábytku a interiérů, navrhuje sklo, porcelán, spolupracuje s řadou českých výrobců. Systematicky se věnuje teorii designu, publikuje v odborném tisku a přednáší na mnoha odborných školách doma i v zahraničí.
Era, 202 stran, 590 Kč

Leonardo da Vinci: Vzlety mysli
Charles Nicholl
Na základě úctyhodného množství dobových archivních materiálů i brouzdání po málo známých zákoutích Leonardových rukopisů se Charlesu Nichollovi podařilo vytvořit obsáhlý, skvěle napsaný a bohatě ilustrovaný životopis, plný barvitých detailů a pozoruhodných postřehů, mistrné dílo moderní biografie.
BB Art, 664 stran,590 Kč

Anna Fárová & Fotografie / Photography
Anna Fárová
Půlstoletí teoretické, kurátorské, publikační a organizační činnosti přední osobnosti české fotografie, Anny Fárové, shrnuje publikace vydaná u příležitosti výstavy 50 let činnosti Anny Fárové. Obsahuje text Josefa Chuchmy a podrobný soupis prací od Polany Bregantové.
Langhans Galerie Praha,
590 Kč

100 předmětů ze Židovského muzea v Praze
Eva Kosáková
Při příležitosti 100. výročí svého založení vydalo Židovské muzeum v Praze obrazovou publikaci, která představuje 100 nejznámějších předmětů z jeho sbírek. Během stoleté existence muzea se jejich součástí stalo skoro 40 000 předmětů, z nichž byly do knihy vybrány ty, které nejlépe reprezentují jednotlivé sbírkové fondy – textilu, kovů a ostatních materiálů, sbírku rukopisů a starých tisků a sbírku vizuálního umění. Zastoupeny jsou tak předměty, které jsou něčím výjimečné, nebo jsou naopak ve sbírkách nejčastěji. Většina vyobrazených předmětů je přitom k vidění přímo v expozicích muzea.
Židovské muzeum, 252 stran,

Dokonalá magie budoucnosti
Josef Váchal
Věrné faksimile Váchalova nádherného, veřejnosti nedostupného tisku. Kniha má 92 textových stran s dřevoryty a 35 černobílých a barevných reprodukcí dřevorytů na přílohách (jednostranný tisk). Bibliofilské vydání na luxusním papíře.
Pevná vazba, na polepu faksimile celokožené Váchalovy vazby, formát 217 x 265 mm , 184 stran,
596 Kč

Výsledkem jsou expresivní podoby žen, z nichž více než rysy vyniká gesto, detail chůze, atmosféra okamžiku. Fotografie jsou spojením erotiky a mírumilovného voyerství. Tento pocit podtrhuje sešlost a poničenost potrhaných a potřísněných snímků.

V žalostném stavu fotografií je však velmi silně přítomna jistá poezie, nikoli ale nahodilá. Tichý sice není vypočítavý jako moderní umělci, kteří svá díla destruují mechanicky, aby tak vzbudili iluzi časem poznamenané práce. Je si však vědom emotivního účinku, které jeho macešské zacházení fotografiím přináší. Vančát tento účinek mimo jiné označuje za středoevropskou melancholii.

Získání takové patiny předchází vskutku svérázný postup - Buxbaum to vtipně nazývá postprodukcí: „..sedět na nich, spát na nich, chodit po nich, odstřihnout jim okraje, vylepšit kompozici propisovačkou nebo pastelkami, přeložit je a podložit jimi nohy stolu, aby se neviklal, polít je kávou nebo rumem, dopustit, aby na nich hodovaly myši a rybenky, vyhazovat je oknem, zapomenout na to, i když začne pršet, pak je znovu najít a zachránit, nalepit na kus kartónu, zapaspartovat a na závěr si na jejich zadní stranu poznamenat televizní program,“ uvádí zcela bez nadsázky Buxbaum, který se pozastavuje nad tím, kolik povrchových zásahů a „chyb“ Tichého fotografie unesou.

Vančát objevuje ještě jeden umělecký projekt, jiný, než jsou fotografie: Tichého důsledně dodržovaný životní styl. Fotograf už před desítkami let rezignoval na jakákoliv hygienická pravidla. Žije zavalen horami obrazů, fotografií a knih, jeho společnicemi jsou myši, které nazývá svými sestrami. Zároveň svůj stav reflektuje se smyslem pro humor – jak ukazuje historka o kabátu. Tichý se prý přišel jednou zeptat do pojišťovacího ústavu, zda by mu pojistili jeho letitý kabát, který byl podle Vančáta „dlouholetým deníkem náruživého kutilství“. Nebyla to snad umělecká performance?

S jistou nadsázkou tak skutečně lze vnímat jeho celý život. Miroslav Tichý, který už od devadesátých let s fotografováním skončil, se odmítá účastnit svých výstav, dokonce jejich pořádání nepodporuje ani zápůjčkami svých děl, vystavující se musí spokojit s kolekcí fotografií, které Tichý někomu daroval.