Untitled Document


VÝSTAVY

Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění Adriena Šimotová. Retrospektiva (1959–2005) kurátor Pavel Brunclík 9. 11. 2006–28. 1. 2007 www.olmuart.cz		Držitelka Ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury za rok 2005 je již pátou významnou umělkyní, jejíž tvorbu letos muzeum v reprezentativním výběru představuje. Výstavu pořádanou mimo jiné u příležitosti jejích nedávných osmdesátých narozenin bude doprovázet druhé, rozšířené vydání autorčiny monografie. Adriena Šimotová vstoupila na českou výtvarnou scénu v 50. letech minulého století. Studovala na Státní grafické škole a na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Josefa Kaplického (1945–1950), od roku 1960 pak byla spolu s Václavem Boštíkem, Stanislavem Kolíbalem, manželem Jiřím Johnem, Věrou Janouškovou, Vladimírem Janouškem, Alenou Kučerovou a dalšími členkou UB 12. „Pro vývoj autorčina díla bylo patrně rozhodujícím období konce šedesátých a první poloviny sedmdesátých let. Bylo to pro ni období osobních i společenských bolestí a zkoušek, v němž nejenže obstála po lidské stránce, ale zároveň se rozvinula jako jedinečná a umělecky plně zralá osobnost,“ říká Pavel Brunclík, autor olomoucké výstavy a koncepce knižní monografie Adrieny Šimotové. V tomto období se jejím klíčovým tématem stalo zobrazování člověka vystaveného často mezním životním situacím. „K tomuto, tehdy v českém umění poměrně frekventovanému tématu, ale na rozdíl od mnoha mužských protějšků přistupovala s hlubokým porozuměním pro jemné psychologické odstínění mnohdy citově vypjatých stavů lidské duše,“ upozornil Brunclík. V následujících desetiletích podle něj Šimotová tuto tematickou orientaci, vykoupenou bolestnými životními zkušenostmi (úmrtí manžela a syna), rozvíjela a dokázala ji netradičními výtvarnými prostředky proměnit v hluboké umělecké poselství. Její výtvarný jazyk se přitom stal nezaměnitelným i v evropských souvislostech. Olomoucká přehlídka dosavadního díla Adrieny Šimotové je koncipována jako výběrová retrospektiva, která volně navazuje na autorčinu velkou, rovněž retrospektivní výstavu, kterou v roce 2001 uspořádala Národní galerie v Praze. „V našem případě je však věnována mnohem větší pozornost její tvorbě ze šedesátých let a zároveň na pečlivě vybraných ukázkách i její rané tvorbě. Samozřejmě závěr výstavy pak patří autorčiným dílům z posledního období,“ řekl autor výstavy s tím, že diváci tak mají jedinečnou příležitost sami posoudit, jak se autorčino dílo formovalo a v co vyústilo. „Hlavní cíl výstavy je tedy vlastně prostý a zároveň velmi obtížný: rozhodli jsme se společně zamyslet nad tím, co tato mimořádná umělkyně přinesla a přináší nejen českému poválečnému umění ale české kultuře vůbec,“ uzavřel Brunclík. Výstavu doprovází druhé, rozšířené vydání autorčiny monografie, jejíž první vydání je beznadějně vyprodáno. Petr Bielesz zpět

Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění
Adriena Šimotová. Retrospektiva (1959–2005) kurátor Pavel Brunclík
9. 11. 2006–28. 1. 2007

www.olmuart.cz

Držitelka Ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury za rok 2005 je již pátou významnou umělkyní, jejíž tvorbu letos muzeum v reprezentativním výběru představuje. Výstavu pořádanou mimo jiné u příležitosti jejích nedávných osmdesátých narozenin bude doprovázet druhé, rozšířené vydání autorčiny monografie.

Adriena Šimotová vstoupila na českou výtvarnou scénu v 50. letech minulého století. Studovala na Státní grafické škole a na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Josefa Kaplického (1945–1950), od roku 1960 pak byla spolu s Václavem Boštíkem, Stanislavem Kolíbalem, manželem Jiřím Johnem, Věrou Janouškovou, Vladimírem Janouškem, Alenou Kučerovou a dalšími členkou UB 12. „Pro vývoj autorčina díla bylo patrně rozhodujícím období konce šedesátých a první poloviny sedmdesátých let. Bylo to pro ni období osobních i společenských bolestí a zkoušek, v němž nejenže obstála po lidské stránce, ale zároveň se rozvinula jako jedinečná a umělecky plně zralá osobnost,“ říká Pavel Brunclík, autor olomoucké výstavy a koncepce knižní monografie Adrieny Šimotové. V tomto období se jejím klíčovým tématem stalo zobrazování člověka vystaveného často mezním životním situacím. „K tomuto, tehdy v českém umění poměrně frekventovanému tématu, ale na rozdíl od mnoha mužských protějšků přistupovala s hlubokým porozuměním pro jemné psychologické odstínění mnohdy citově vypjatých stavů lidské duše,“ upozornil Brunclík. V následujících desetiletích podle něj Šimotová tuto tematickou orientaci, vykoupenou bolestnými životními zkušenostmi (úmrtí manžela a syna), rozvíjela a dokázala ji netradičními výtvarnými prostředky proměnit v hluboké umělecké poselství. Její výtvarný jazyk se přitom stal nezaměnitelným i v evropských souvislostech.

Olomoucká přehlídka dosavadního díla Adrieny Šimotové je koncipována jako výběrová retrospektiva, která volně navazuje na autorčinu velkou, rovněž retrospektivní výstavu, kterou v roce 2001 uspořádala Národní galerie v Praze. „V našem případě je však věnována mnohem větší pozornost její tvorbě ze šedesátých let a zároveň na pečlivě vybraných ukázkách i její rané tvorbě. Samozřejmě závěr výstavy pak patří autorčiným dílům z posledního období,“ řekl autor výstavy s tím, že diváci tak mají jedinečnou příležitost sami posoudit, jak se autorčino dílo formovalo a v co vyústilo. „Hlavní cíl výstavy je tedy vlastně prostý a zároveň velmi obtížný: rozhodli jsme se společně zamyslet nad tím, co tato mimořádná umělkyně přinesla a přináší nejen českému poválečnému umění ale české kultuře vůbec,“ uzavřel Brunclík.

Výstavu doprovází druhé, rozšířené vydání autorčiny monografie, jejíž první vydání je beznadějně vyprodáno.

Petr Bielesz
zpět

Art servis