VÝSTAVY
VÝSTAVY |
Muzeum umění Olomouc – Arcidiecézní muzeum Olomouc
Petr Brandl, Autoportrét |
Výstavu připravilo Muzeum umění Olomouc ve spolupráci s pražskou Národní galerií, kde měla premiéru na přelomu roku 2004 – 2005. Petr Brandl (1668–1735) představuje skutečně dominantní postavu českého barokního umění, ve své době byl neobyčejně populární a jistou auru výjimečnosti navíc dodnes umocňuje jeho nonkonformní životní styl. Pro účely výstavního projektu se podařilo shromáždit reprezentativní výběr obrazů, které jeho dílo ukazují v poněkud jiném světle. Cílem výstavy je totiž ukázat specifický okruh děl, které lze tématicky zahrnout pod označení žánry. Termínem žánry se podle něj označují výjevy z každodenního života, které však nejsou jen více či méně pikantními scénami všedního dne, ale nesou především v podtextu klíčové moralizující poselství. To mělo někdy otevřenější, někdy však skrytou formou plnou zašifrovaných symbolů a gest, která jsou často dnešnímu diváku jen obtížně srozumitelná, pozorovatele nabádat k reflexi jeho hříšného či nečestného života a přimět jej k nápravě. Postavy kuřáků, pijanů, nerovných párů či mastičkářů, kteří šarlatánsky zjišťují graviditu dívek tedy ukazují jakési barokní zrcadlo, které vede křesťana k poznání špatných příkladů a tak nakonec k možnosti vědomé volby „správné“ a ctnostné křesťanské cesty životem. Brandlovy žánry mají především mravoličný charakteru a obsahují množství symbolických asociací. Obsahově souvisejí například s divadelní produkcí, zejména s divadelní formou commedia dell´arte, s literaturou, především emblematickou, nebo i s obecnější symbolikou užívanou v barokním malířství, jako je téma memento mori či vanitas poukazující na marnivé lpění člověka na věcech pozemských. V Brandlových dílech s žánrovou tematikou se neodráží pouze osobnost tvůrce jako malíře, ale i jako člověka žijícího bohémským životem, jemuž nebyly cizí mnohé z pozemských neřestí. Právě tento úhel pohledu na dílo velikána českého baroka je podle ní zcela nový. Brandl byl totiž vždy prezentován více jako malíř ve službách církve oslavující svaté ve sféře nebeské a jeho díla s ryze pozemskou tematikou dosud nebyla v reprezentativním výběru vystavena. I přes nevelký počet dochovaných děl s mravoličnou tematikou je podle ní patrné, že se Brandl dokázal dotknout těch nejzákladnějších „neřestí“ barokní doby – tabáku, alkoholu a prodejné lásky. Přínosem výstavy není jenom fakt, že všechna Brandlova díla s žánrovou tematikou budou pospolu vystavena zcela prvně, ale i skutečnost, že některé dosud nevystavené a nepublikované obrazy zažívají svou premiéru. Olomoucká výstava přebírá po pražské premiéře většinu obrazů, pouze některé nemohly být s ohledem na jejich stav zapůjčeny, ale naopak byly vybrány některé nové. zpět |
 |
zpět hl. strana |
