Výzva

Václav Malina, malíř

V současné době probíhá mezi Krajským úřadem a Městem Plzní jednání o zřízení stálé expozice Západočeské galerie v Plzni (příspěvková organizace Plzeňského kraje). Toto jednání se týká především lokality a budovy pro umístění sbírek. Uvažovalo se o řadě možností – umístění sbírek do existující budovy (Městské lázně, hala Škodovky, Peklo, Komorní divadlo atd.) nebo vybudování budovy nové (prostor po zbořených domech U Zvonu, parkoviště na Palackého náměstí, prostor U Ježíška, bývalé Výstaviště atd. Podrobnější studie pro konkrétnější podobu stálé expozice je v současné době zpracovávána, ale zatím není zdaleka jasné umístění sbírek – lokalita a zda to bude budova nová (uvažuje se o prostoru U Zvonu) nebo umístění v budovách po rekonstrukci či částečné demolici (Peklo).

Byl jsem jedním z těch, kteří byli v loňském roce vyzváni , aby se vyjádřili ke koncepci nové stálé expozice. Od začátku jsem prosazoval stavbu nového muzea pro sbírky Západočeské galerie na (dle mého názoru) a posledním zbylém a jedině vhodném exponovaném místě poblíž centra, kterým je současné době parkoviště vzniklé na místě po demolici bývalých kasáren Pětatřicátníků na Palackého náměstí. V tomto názoru jsem zajedno s většinou odborníků zasvěcených do problematiky provozu uměleckých muzeí – ať už jsou to architekti, galeristé, historici umění či uměnímilovná veřejnost. Bohužel, toto zbožné přání prý stojí proti politickému rozhodnutí zastupitelů a rady města Plzně, které v tomto jediném zbylém nezastavěném a nanejvýš atraktivním prostoru (na který je přímý průhled z Náměstí Republiky širokou Riegerovou ulicí, kde jsou rušné zastávky městské dopravy tramvajové i autobusové) počítá s vybudováním parkhausu pro auta. Nechci nikterak zpochybňovat potřebu parkhausu, ale ten přece může stát o pár desítek metrů dál směrem k bývalému výstavišti, například na frekventované křižovatce průtahu Plzní. V rozhodování co je důležitější, je přece nanejvýš logické, aby takový objekt, jako je umělecké muzeum, byl co nejblíže centru a dobře viditelný odevšad a ne někde zastrčený, aby ho návštěvníci museli hledat.

Pro výstavbu nového uměleckého muzea v prostoru na Palackého náměstí mluví celá řada dalších důvodů. Především velikost pozemku současného parkoviště (asi 3x větší než prostor U Zvonu) a jeho poloha (nenachází se v zátopovém pásmu a šlo by zde vybudovat několik podzemních pater pro depozitáře, technické zázemí apod.). Toto místo díky své poloze umožní stavbu skutečně reprezentativní budovy odpovídající velikostí kvalitě a rozsahu sbírek, jež v současné době představují miliardové hodnoty. Tuto více než 20 let zakopanou hřivnu je nutno uvést na světlo světa v patřičném lesku a rozsahu ( v muzeu by měl být například samostatný sál Preislerův, Kubištův, Fillův, Špálův atd.), ale ani v takto koncipované budově nebude vystavena víc než polovina nejlepších děl prvořadé kvality a hodnoty. Samozřejmě může zhruba v ročních intervalech docházet k proměnám a obměnám stálé expozice, aby návštěvníci měli možnost přicházet do sbírek znovu a vidět zase něco nového.

Je rovněž důležité, aby umělecké muzeum mělo i sály pro temporální výstavy (a to umožní jen budova většího rozsahu), aby se stala institucí živou, která bude lákat nové návštěvníky. Rovněž propojení s pracovišti odborných pracovníků (lektoři, kurátoři ale i vedení galerie) v jedné budově má zásadní význam pro práci s veřejností, žáky a studenty, pro galerijní animace, komentované prohlídky, přednášky atd. Jestliže bude stálá expozice odtržená od tohoto provozu a bude jenom stálou expozicí s několika kustody, za krátkou dobu se stane mrtvou institucí, kam bude chodit minimum návštěvníků (to hrozí při výstavbě expozice U Zvonu nebo v rekonstruovaných budovách Pekla).

Výstavba nové muzejní budovy galerie v uvedeném rozsahu předpokládá přemístění pracovišť zaměstnanců z Pražské ulice, město Plzeň určitě najde vhodné využití zejména budovy č.13, kde si vedení sice vybudovalo pohodlné a reprezentativní kanceláře, ale výstavní prostory v přízemí jsou velmi problematické a na stálou expozici se při rekonstrukci jaksi pozapomnělo – idea pro stálou expozici v Masných krámech se ukázala zcela neúnosná právě z prostorových důvodů. Dělat znovu polovičaté řešení a dále kouskovat provoz galerie by bylo další hrubou chybou. Plzeň prostě potřebuje pořádnou muzejní budovu, aby odpovídala významu sbírek a postavení Plzně v rámci České republiky, město Plzeň (a Kraj plzeňský) na to má a zaslouží si to! Peníze na vybudování muzea se určitě seženou, jednou z možností je i získání statutu Plzně jako hlavního kulturního města Evropy pro rok 2015 a k tomu i potřebné finance od Evropské unie.

Jestliže se politici rozhodnou vyměnit umělecké muzeum za parkhaus, k slávě Plzně to rozhodně nepřispěje a Plzeň se tím na mapě kulturní Evropy nikterak nezviditelní. Všechna polovičatá řešení (U Zvonu, Peklo) způsobí, že bude nejméně 10 měst v Čechách (včetně těch okresních), která budou mít větší muzea umění, ačkoliv i v tomto ohledu by měla být Plzeň hned po Praze, Moravu nepočítaje. V Plzni již bylo učiněno mnoho chybných rozhodnutí (například zbourání jedné z nejkrásnějších moderních meziválečných staveb v Plzni – nemocnice v Sadech 5. května, bývalé domy sociální péče postavené za primátora Petáka, kde samozřejmě mohla být ideální stálá expozice v historické budově, mimochodem, nezaslechl jsem v té době žádné volání ze strany Západočeské galerie po této budově, nedělejme tedy chyby další a pokusme se alespoň částečně napravit zločiny spáchané zejména na mladých lidech – v Plzni nám vyrůstá již druhá generace, která neměla možnost chodit do stálé expozice uměleckých sbírek, ti starší již na existenci sbírek zřejmě zapomněli a naši zastupitelé potřebu této instituce zřejmě nepociťují.

Já osobně jsem vyrostl na těchto sbírkách, i když byly vystaveny jen v omezené podobě v Západočeském muzeu, kde by mohly být provizorně vystaveny až do doby otevření nového uměleckého muzea místo pochybných výstav čarodějnic a různých monster, které patří na jarmarky, ale rozhodně ne do muzea, kde páchají jenom škodu na vkusu dětí. Je to paradoxní, když předvádíme mladé generaci v muzeích nevkus a kýč vhodný jen pro hlupáky, zatímco skutečné poklady před nimi pečlivě ukrýváme. Je rovněž podivné, že dvě instituce pod jednou krajskou střechou se nedovedou domluvit a najít cestu k nápravě.

Jsem přesvědčen, že ke stavbě nové budovy uměleckého muzea se najde vhodné architektonické řešení, místo na Palackého náměstí si o velkorysý projekt přímo žádá. Dovedu si tam představit moderní budovu uzavírající frontu významných staveb počínaje budovou Pekla, přes nynější Právnickou fakultu, Velkou synagogu až k budově Velkého divadla DJKT. Z výběrového řízení by jistě vzešel takový projekt, kterým by se Plzeň prosadila mezi českými městy a zařadila mezi významná kulturní města Evropy. Znovu opakuji: Plzeň na to má a Plzeň si to zaslouží! Dělejme tedy pro to něco všichni, obracím se na naše zastupitele, politiky, historiky, architekty a veškerou kulturní veřejnost. Sám jsem si dovolil nakreslit svoji vizi a doprovodit ji následujícím komentářem. Je to můj malý příspěvek. Nebuďme lhostejní a pomozme najít a prosadit to nejlepší řešení!

Idea Uměleckého muzea Západočeské galerie v Plzni

(Komentář k obrázkům)

•  Stavba by měla být reprezentační budovou pokud možno co nejblíže centru města, velikost muzea by měla odpovídat evropskému významu a rozsahu sbírek (po Národní galerii v Praze druhá největší a nejkvalitnější sbírky v Čechách).

•  Parametry pro provoz budovy by měly splňovat současné normy pro umělecká muzea (bezpečnostní systémy, technické vybavení.

•  Budova kromě stálé instalace sbírek (s občasnými proměnami) by měla mít i prostor pro temporální výstavy (3-5sálů), aby byla živým prostředím a přiváděla stálé i nové publikum v rámci jednotlivých výstav.

•  Prostory pro práci s návštěvníky, zejména s dětmi a studenty, přednáškový a promítací sál, knihovnu s internetovým zařízením, lektorské oddělení, ateliér pro výtvarné animace apod.

•  V jedné budově by mohly být soustředěny kanceláře vedení, odborných i dalších pracovníků, zázemí pro kustody a ostatní personál.

•  V podzemí muzea (2-3 patra) by měly být depozitáře, sklady, technické zázemí pro vytápění, vzduchotechniku, protipožární systémy atd.

•  Budova by měla mít prostory pro veřejnost (návštěvníky) přístupné bez zaplacení vstupného – atrium s odpočinkovými prostory – vodní plochou (mělkým bazénkem, fontánou, lavicemi, interiérovou vegetací, to vše ve spojení s uměním- sochami a objekty z trvanlivých materiálů jako je kámen, bronz apod., dále kavárnu (restauraci), obchod s publikacemi o umění – katalogy, knihami, pohlednicemi, předměty propagujícími umění (kalendáře, trička atd.), hudebními nosiči, videem atd. Tím by se muzeum stávalo i živým a relaxačním centrem pro všechny obyvatele i návštěvníky Plzně včetně zahraničních turistů nezávisle na tom zda by se rozhodli jít de sbírek nebo na výstavu, rozhodně by to prospělo návštěvnosti, z vnitřních prostor (atria) by byla viditelná část expozice za prosklenými ochozy jednotlivých pater.

•  Temporální výstavy i stálé sbírky by měly být otevřeny pro veřejnost v co nejvhodnější dobu, v některých dnech i do večerních hodin, v neděli by mohl být vstup do stálé expozice zdarma (ne na výstavy), vstupné by bylo rozlišeno zvlášť na výstavy a zvlášť do stálé expozice, při zakoupení na obojí by byla výrazná sleva, což by zajistilo vyšší návštěvnost sbírek.

•  Budova by v nadzemní části měla mít čtyři patra, v přízemí zmíněná zařízení a výstavní síně, 1., 2. a 3. patro by bylo určeno rozsáhlejší permanentní expozici 500-1000 uměleckých děl, každé patro by mělo 8 výstavních sálů. Všude by byl zabezpečen bezbariérový přístup počínaje vchodem do budovy, výtahové šachty, toalety, rozvody vody, odpadu, vzduchu, tepla atd. by byly soustředěny do boční přístavby (apendixu), kam by vedl služební vchod, přístup k výtahům pro převozy, zásobování atd. Prosvětlení atria a částečně i dalších prostor by bylo zajištěno prosklenou střechou, vstup do atria by byl přímo proti prosklenému hlavnímu vchodu vznosným portálem ve tvaru písmene M (jako muzeum), kontakt mezi ulicí a vnitřním prostorem by byl vizuálně transparentní. Z jednotlivých pater přední prosklené části se schodišti a vstupy do částí expozice by se otevíral pohled na historickou část Plzně, katedrálu a náměstí Republiky, hlavní portál muzea by byl dobře viditelný již z náměstí Republiky širokou Riegerovou ulicí. Fasáda obrácená do rušné části komunikací s tramvajovými a autobusovými zastávkami by byla prosklená, celou by ji perforovaným samolepkovým písmem(které se používá např. v reklamách na oknech autobusů a je průhledné zevnitř) pokrývala jména umělců zastoupených v jednotlivých patrech, takže každému by bylo jasné již z větší vzdálenosti, co v muzeu může najít, navíc by na stěnách proti sklům byly zvětšené (několikametrové) reprodukce vybraných stěžejních děl sbírek nebo charakteristické dílo výstavy.

•  Nejvhodnějším místem pro takto pojatou ideu muzea by byl stávající prostor parkoviště na Palackého náměstí (bývalá kasárna Pětatřicátníků), který v současnosti jediný by mohl splňovat takto pojatou ideu Uměleckého muzea.

Václav Malina